Komentáře: To máte to samý, taky tam jsou bublinky…

Od: iziz

iziz — Tue, 23 Feb 2010 17:00:17 +0000

ona-Lucia
bohužel musím konstatovat že tato osaba si to co píše vymýšlí. nesedí totiž sekvenční souvislosti reálného života.

Od: Pavel P. Ries

Pavel P. Ries — Sun, 21 Feb 2010 11:21:01 +0000

To: Camille & Šlechtová
Jako od lokálního patriota z Karlových Varů bych od vás očekával, Camille, že se Mattonce vyhnete obloukem pro bezuzdné rabování
a devastaci kdysi malebných lázniček vybudovaných skvělým Henrichem von Mattoni težařskou firmou, na jehož jméně, tvořící světoznámou značku, firma Karlovarské minerální vody bohatne. Jeho životním heslem se však neřídí: „Beru-li něco z této země, musím do ní také něco dávat.“ Co je dáváno do Kyselky se můžete podívat zde: [http://ries.blog.respekt.cz/c/69934/Mattoni-uz-n]
Co je dodáváno do Mattonky, se běžte poptat lidí, kteří ve stáčírně pracují.
Jsem zvědav, zda na Mattonku budete mít po přečtení ještě chuť! A rozdíl mezi touto značkou a Tomou vskutku není žádný, obojí dávají na trh KMV se sídlem na Mafiánském náměstí v Praze. Momentálně skrytě obsadily více než 80% trhu z minerálními vodami v ČR, za což dostaly nedávno od Antimonopol. úř. pokutu. Směšnou, v ceně tak jedné reklamy v televizi.

Od: Jiří

Jiří — Fri, 05 Feb 2010 20:14:54 +0000

Předloni jsem si objednal po jídle moučník,
místo zmrzlinové koule přinesli dort a na moji poznámku odpověděli „to my stejně nemáme“. Bohužel jsem se nezachoval nijak asertivně, odpověď té servírky (asi nějaké studentky na praxi) mě tou nepřípadnou jistotou rozesmála…

Jinak samozřejmě podporu autorce: a nejen proto, že hudební vědu i klavír jsem studoval rovněž, s evangelíky trochu, ale jen trochu souvisím a o studiu filosofie jsem aspoň uvažoval 🙂

Od: fred

fred — Fri, 05 Feb 2010 15:23:07 +0000

„bezpřílohovi“
………………….

Od: fred

fred — Fri, 05 Feb 2010 15:21:32 +0000

masochisti, spropitné
Kroutím hlavou nad tím, kolik je mezi pisateli masochistů, kteří se nechodí do restaurace najíst, ale nechat se sprdnout od nevrlých číšníků (kteří to mají přece tak těžké).

Pracuje marcela v gastronomii?

pro autorku: kardinální otázka, při které se vyjeví charaktery – dala jste „Tomě“ a „bezpřílovi“ spropitné?

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Thu, 04 Feb 2010 22:31:48 +0000

Já jsem v Itálii doposud nebyl a ani se tam nechystám.
Ale v Rumunsku jsem si vařil slimáky a jedl syrový špek, který jiní pohodili na cestu; chutnalo mi. Chutnala mi i na klacku opečená zmije a syrový králík; ani rybničné škeble nebyly špatné – ono totiž dost záleží na okolnostech, za kterých se člověk stravuje. Co o tom soudí jiní, je mi jedno.

Posuzovat, co má chutnat jiným, rád přenechám snobům.

Autorka si objednala dle nabídky, proto měla podle ní nabízené zboží/služby obdržet. Howgh.

Od: Jiří Knesl

Jiří Knesl — Thu, 04 Feb 2010 13:55:07 +0000

Autorovi
Ale jo, ja Vas chapu, ona ta „zeleninova priloha“ muze byt jeden z duvodu, proc si dane jidlo objednat/neobjednat.

Byla ta priloha aspon dobra a k tomu jidlu vhodne zvolena, nebo jste dostala neco z mnou zminovaneho seznamu a co pravdepodobne davaji k 50 dalsim jidlum bez obmeny? :))

Od: Šlechtová

Šlechtová — Thu, 04 Feb 2010 13:42:49 +0000

Jiří Knesl:
Možná to je „gastronomický nevkus“, ale vzhledem k tomu, že na zámecké ubytovně, kde jsem tedhy bydlela, nebylo žádné nádobí a neměla jsem si v čem udělat zeleninový salát, tak jsem byla ráda, že aspoň v té restauraci dávají k jídlu aspoň nějakou zeleninu:-)

Od: Šlechtová

Šlechtová — Thu, 04 Feb 2010 13:34:23 +0000

Camille:
jo, to já si jednou dala jídlo, které se jmenovalo „pstruh po židovsku“ – pstruh to fakt byl, ale obložený hromadou anglické slaniny:-) taková košer pochoutka:-D

Od: Jiří Knesl

Jiří Knesl — Thu, 04 Feb 2010 12:15:31 +0000

Milanovi Kovárovi
Ovšemže gastronomický vkus/nevkus je záležitostí subjektivní. Od určité hranice! (řekněme od hranice domácí kuchyně – která často tu hospodskou převyšuje ve všech měřítcích) Do určité hranice je to naopak velmi subjektivní. Kečupová omáčka posypaná Podravkou bude nejen nechutná, ale i nezdravá – a to snad pro každého kromě hladového Somálce.

Pokud měli napsáno k houbám „příloha“, měl to kuchař vyřešit tím, že by tam plácl kolečko citrónu. Potěcha oka i lístek se dodrží a strávníkovi bude jasné, že tahle příloha není k jídlu (narozdíl od těch běžně prodávaných, které k jídlu nejsou – ale lidi je jí).

Nerad bych si hrál na snoba, ale třeba v Itálii kolikrát ve fastfoodu na nádraží dostanete kvalitnější jídlo (napr. focaccia, rukola, prosciutto crudo, plisnovy syr), nez v restauracich, ktere si hraji na „kvalitni“. A lidi si na tyhle humusy (unifikovane prilohy, jidla utopena v tuku, vareni z konveniencí) ještě zvykají a vyžadují je!